CELÁ KOLEKCE ZDE

 

MINIROZHOVOR

 

Co vás přivedlo ke spolupráci s Fondem ohrožených dětí?

K: Já už o spolupráci s Klokánkem uvažuji třeba 6 let. Pak jsem při minulém Stardance pochválila cool tričko Vaškovi (Kunešovi – z kolekce Dramakvín/Stejkalm). A on mi řekl, že je to KlokArt. To bylo znamení.

Od té doby, co jsem matka, tak je pro mě představa, že někdo ubližuje dítěti, naprosto nepochopitelná. A když v tom mohu nějak pomoct, tak to moc ráda udělám.

O: Já teda nejsem rodič, ale přijde mi, že ten projekt je skvělý. Lidé, co to dělají, to dělají dlouho a dobře a je to důležitá činnost. Přijde mi fajn, dát dětem, který neměly úplně štěstí, šanci mít se lépe. A KlokArt vnímám jako skvělý způsob, protože to jsou věci, který můžou být hezké, slušivé a zároveň jsou na dobrou věc.

 

Myslíte, že tanec může pomáhat?

K: Rozhodně. Když se naši rozváděli, tak při tanci to byl jediný okamžik, kdy jsem na všechno zapomněla a byla jsem opravdu šťastná a fakt mi to pomáhalo. Pomáhalo mi to přežít těžký období a být tak nějak sama sebou.

A doteď mi to pomáhá. Vždycky, když je mi špatně, zatancuju si a je mi prostě hned dobře.

O: Tanec je takovej ze své podstaty, že vám udělá dobře, navodí vám dobrou náladu.

Taky je to zdravej pohyb, takže vlastně pomáhá sám o sobě. Je to za mě nejkreativnější sport ze všech.

Spojení hlavy, těla, mysli, srdce, emocí a to je fajn.

 

Prvním produktem OK teamu je svíčka Hořím pro tanec, kterou jste dotvářeli během časově vypjatého období před finále Start Dance…

K: Finále se točí kolem Vánoc, takže jsme chtěli nějaký produkt, který symbolizuje Vánoce, a zároveň oheň, hoření pro tanec, protože jsme opravdu byli do toho projektu plně ponořeni, zapáleni.

O: Je v tom zajímavá symbolika, že když člověk něco dělá, tak by pro to měl opravdu doslova hořet. Věci nejdou dělat napůl, musíš pro to prostě chtít hořet, dělat pro to maximum.

Protože když to děláš napůl, tak jsi průměrnej.

 

Kolekce Tancuju pro KlokArt se rozrostla o dva další produkty, o čepici a o batoh s velmi kreativním motivem. Co symbolizuje?

K: Jedná se o spojení dvou tanečníků a zároveň v tom můžete najít písmena OK jako Oskar a Káťa. Zároveň je to OK jako v pohodě.

Je v tom vyjádřeno přání, aby se děti doma cítily OK, aby se cítily v pohodě.

O: Motiv navrhnul Jonathan Kuna ze studia Najbrt, který je jeden z hlavních designerů třeba Karlovarského festivalu. Mně přišlo fajn to spojit s nějakou mladou krví, s někým, kdo se v designu pohybuje a ví, co se nosí.

Kolekce není určená pro jednu věkovou kategorii, ale měla by oslovit podle mě hlavně mladý lidi, aby se o Klokánku dozvěděli víc, protože třeba v mojí bublině se o tom moc nemluví, neví a mělo by.

Produkty jsou slušivé, není to jenom merch, ale je to věc, kterou si na sebe rádi vezmete a lidi se vás zeptají, co to je, to je pěkná značka, pěkný design.

 

Proč právě čepice a batoh?

Chtěli jsme produkty, které jsou co nejvíc univerzální.

Černou nosí každej, hodí se ke všemu. Je to základ každého šatníku od podzimu do jara.

Ten batoh je hezky promyšlený, je to pěkný kousek s tím zavíráním na magnety, je to designovka.

 

Káťo, Ty jsi byla v Klokánku, jak to tam na Tebe působilo?

K: Já jsem si chtěla všechny ty děti vzít s sebou domů. Mně to bylo strašně líto. Nejvíc to malinký s tou rozseknutou hlavou…

O: Já jsem už v Klokánku taky byl, ale už je to hrozně dlouho. My jsme totiž jako děti, když jsme se zbavovaly hraček, tenkrát to ještě byla potřeba, těch materiálních věcí tolik  nebylo.

Dneska už je potřeba pomoc spíš jiného typu, finanční, protože těch hraček a věcí je hodně. Proto je za mě tenhle typ podpory úplně nejlepší. Prostě peníze, za které se zaplatí to, co je nejvíc potřeba.