KLOKART

Andrea Růžičková

Herečka a hlavně dvojnásobná maminka Andrea Růžičková (rozená Kerestešová) navrhla pro Klokart doslova božský motiv, který září vírou, nadějí i optimismem podobně jako slunce na všechny strany. V době, která se pro mnohé může zdát bezvýchodná, není víry ve světlo nikdy dost. Tento motiv je tak velmi aktuální, ale zároveň nadčasový. Výsledkem koexistence reálného světa a duchovna tak vznikl minimalistický motiv “Světlo ze světla”, který může být vnímán sto a jedním způsobem, který bude odlišný u každého z nás . A to je na něm právě to kouzelné. Každý si v něm totiž najde svůj autentický způsob chápání významu světla a jeho interpretace.

Proč jste se rozhodla pomáhat dětem a proč zrovna skrze projekt Klokart?

Protože jsem byla o pomoc oslovena, a když mne někdo o pomoc poprosí, cítím to jako samozřejmost. Udělat vše proto, abych pomohla. Zároveň je to kreativní a to mě baví.

 

Jaký příběh skrývá Váš motiv a proč jste se rozhodla zrovna pro tento?

Motiv vznikal docela dlouhou dobu, protože jsem toho v minimalizmu chtěla obsáhnout mnoho. A to je někdy oříšek. Vložit do jednoho symbolu veškerý odkaz, který chci odevzdat. Navíc tak, aby byl srozumitelný, zapamatovatelný, ale zároveň s prostorem pro otázky či úvahu.

 

Co konkrétně znamená heslo Vašeho motivu „Světlo ze světla“?

Slovní spojení Světlo ze světla pochází z textu vyznání víry v Boha. Je to krásná modlitba, která přináší nekonečnou škálu představ o tom, jaký asi ten Bůh je. A vlastně i my, protože jsme z něho a na jeho obraz. Teda v případě, že se tomu otevřeme, nebo to alespoň trochu připustíme a přijmeme. A ve slovním spojení Světlo ze světla je ukryto vše. To, že je Bůh z Boha, vše vychází ze všeho, že dobro plodí dobro, světlo další světlo, nenávist plodí nenávist… Vše, co z nás vychází, vytváří další a další světy. A v tom je odkaz, který chci poslat dál. Uvědomění si, z koho a z čeho jsme, co budeme a z čeho bude dál vytvořen náš svět. Text jsem pak symbolicky uspořádala do tvaru slunce, které září. Uprostřed nás. Snad jsem to popsala srozumitelně 😀

 

 Jak motiv vznikal a co pro Vás osobně znamená?

Vznikal nějakou dobu a chvílema jsem už začínala pochybovat o tom, že to, co chci říct, může mít jakousi symbolickou zkratku. Zároveň už tlačil čas. A i když nerada pracuju pod tlakem, často právě tlak mi pomůže změnit pochody tvorby. A tak jsem poslední neděle, když jsem byla v kostele, vždy poprosila, ať dostanu nějaké znamení, ať si všimnu něčeho, čeho jsem si dosud nevšímala. A pak jsem najednou byla v dětské místnosti, kde si děti hrají a rodiče poslouchají skrz reproduktor (pokud teda přes děti něco slyší). A najednou jsem mezi plněním nějakých těch mateřských povinností, uslyšela, jak kněz velmi výrazně, silným akcentem řekl “Světlo ze světla” a uvnitř jsem se usmála. Vše mi došlo. Pak jsem už jen hledala způsob, jak písmenka poskládat. Znamenají pro mě moc. Tento odkaz totiž pochází z mého vnitřího světa, který je velmi intimní, někdy labilní, často chvějící se… A právě oporu nacházím v modlitbě, když je mi nejhůř, odevzdávám a prosím o pomoc právě Boha. A řeknu Vám, že mě nikdy nenechal ve štichu. A pokud zdánlivě ano, byla to jen zkouška, kterou jsem musela překonat, abych dosáhla jiného cíle.

 

Kdybyste měla tu možnost, co byste pro děti v ohrožení nejraději udělala?

Darovala jim aspoň jednoho dospělého, v kterém by měli svého anděla. Jednoho člověka, který by byl jejich útočištěm, oporou, ochranou, objetím, důvěrou, sílou i citem. Aby měli někoho, s kým můžou překonat strach, který ničí tak křehkou duši.