Naše klokánky

klokart

Ústecký kraj – Ústí nad Labem

http://www.klokanekusti.cz

O Klokánku

Klokánek se nachází v regionu, kde je velká koncentrace osob, v odloučených lokalitách, vysoká nezaměstnanost i výskyt sociálních patologií. Klokánek se stává domovem dětí, o které se jejich rodiče nejsou schopni postarat. Umístěním dětí do Klokánka dostávají rodiče šanci, uspořádat si své poměry natolik, aby mohli opět převzít péči o své dítě – děti. Jestliže toho rodiče nejsou schopni, snažíme se, společně s kompetentními orgány, zajistit pro dítě rodinu náhradní.

k 002

Aktuální příběh

První příběh: Jituška se narodila mladé mamince. S otcem matka nikdy nežila ve společné domácnosti a v době kdy se Jituška narodila, maminka vlastně ani žádnou svou domácnost neměla.

Po propuštění maminky z dětského domova žila u starší paní, provozovala prostituci a peníze předávala té paní. Za zbytek peněz si kupovala drogy. Jitušce tak nepřipravila hezký začátek života. Často celé dny proplakala, občas k ní přišla maminka, občas ta paní, pak maminka odjela nadlouho pryč a když si Jituška pláčem vymohla, aby k její postýlce někdo přišel, byla to ta mrzutá paní, které už na ní nikdo nedával peníze

… A pak ta paní Jitušku odnesla do Klokánku. V té době jí bylo sedm měsíců. První hodiny, dny i noci proplakala, usínala vždy jen na krátkou chvilku a budila se vyděšená. Neuměla jíst dětskou stravu, bála se vody. Neuměla si hrát. A pak se přesvědčila, že se už bát nemusí. Zvykla si na své Klokánčí tety a nové kamarády. Zpočátku jen pozorovala ostatní děti, jak si spolu hrají, postupně se mezi ně začala zapojovat. Zkoumala různé chutě, začala hodně baštit, dostala sílu a začala se stavět na nožičky. Tetu už nevolala pláčem, začala artikulovat, spokojeně si broukat a vyslovovat první slůvka.

Mezitím se objevila v Klokánku Jituščina maminka. Měla radost, jak se Jitušce daří. Přislíbila, že vyhledá jejího biologického tatínka, aby za Jituškou také přijel, že dříve nemohl, prý s tím nesouhlasila ta paní, u které s Jituškou, po jejím narození, bydlela. Matka v té době byla znovu těhotná. Jituščin tatínek do Klokánku skutečně přijel. Po počátečních rozpacích se tatínek a holčička začali sbližovat a netrvalo dlouho a tatínek za Jituškou jezdil do Klokánku každý den po své práci. A s sebou bral i svou manželku. Krátce na to otec uznal k Jitušce otcovství a požádal si o svěření Jitušky do péče. To už do nové rodiny chodila Jituška na víkendy a bylo zřejmé, že si na rodinu zvyká více a více.

Na jaře letošního roku jsme předávali holčičku tatínkovi natrvalo. Měli jsme jí velmi rádi, toto loučení ale bylo veselé, Jituška má nový a krásný domov, plný opravdové lásky. Navíc za námi jezdí na návštěvy i se svým tatínkem a novou maminkou, takže se z ní můžeme i nadále.

Druhý příběh: Amálka se narodila těsně před vánoci. Byla droboučká, vážila necelé 3 kg. O tom, že se Amálka narodí, věděla jen její maminka. Ta ale nevyhledala žádného ženského lékaře, její gravidita byla nesledovaná. V době narození Amálky měla matka pozitivní testy na návykové látky – pozitivní testy měla i Amálka. Po porodu matka z porodnice odešla a Amálku tam nechala.

A tak jsme do Klokánka dostali ježíška – maličkou bledou holčičku, která se stala miláčkem nás všech. Z Amálky jsme se ale netěšili dlouho. Ještě před koncem nového roku měla Amálka v Klokánku první návštěvu. Našel se její tatínek, který uznal k Amálce otcovství. Přijel se na ní podívat, společně se svou novou přítelkyní. A byla z toho láska na první pohled. Trvalo to jen pár dní, kdy si tatínek Amálku nakládal do krásného nového kočárku a odvezl si jí k sobě domů. Amálka má domov, je z ní milované miminko. Přejeme jí jen vše nejlepší.

Co z projektu klok.art budeme financovat?

Provoz zařízení, úhrada školného v MŠ, letní pobyty , obnovení vybavení bytů, údržba vnitřních prostor Klokánku, úprava venkovního hřiště.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace